Řecko

Zdroje evropské civilizace -Její kořeny vyrostly z odkazu antického světa a křesťanských hodnot. Při utváření Evropy však hrály důležitou roli dnes opomíjené vlivy: etruské, keltské, germánské i mimoevropské. Zakládající význam měl odkaz symbolizovaný třemi městy Athénami, Římem a Jeruzalémem.
Řecké dědictví – Athény – Řekové položili základy téměř všech věd. Např. politika, ekonomie, slušné chování..Řekové položili základy evropské vědy – geometrie, matematiky a filozofie.
Řecká kultura (zvláště výtvarné umění) ovlivnila na dlouhá staletí evropskou kulturu. Řecká demokracie inspirovala úvahy o rozdělení moci mezi vládcem a lidem. Hrála velikou roli v úvahách o tom, jak má být spravován stát.
Římské dědictví – Řím -Řím si podmanil Řeckou evropskou kulturu a dále ji šířil. Začal ji poprvé užívat jako univerzální stát, snaha o dominantního postavení Říma. Všichni římští panovníci se snažili být korunováni v Římě. Byl napodobován jako první univerzální impérium. Starověký Řím se stal na dlouhou dobu vzorem „organizované stabilní moci“. Zároveň byl napodobován jako první evropské impérium Římské právo se stalo základem evropských právních systémů. Římané ovlivnili také vývoj evropské architektury.

Kréta a mykénská kultura
· K prvním civilizačním centrům ve Středomoří patřila Kréta (2000 př.n.l.)
· Ve stejné době začaly jižní část pozdějšího pevninského Řecka osidlovat řecky mluvící kmeny (Achajové)
· Splynuly s místním obyvatelstvem a vytvořily tzv. mykénskou kulturu, jež se z dosud neznámých důvodů ve 12. stol. př.n.l.
zhroutila
Starověké Řecko – periodizace
· Dějiny starověkého Řecka bývají rozděleny na tzv. temné, archaické a klasické období
· prvním z nich neexistují písemné prameny a je známé spíše v rovině mýtů a legend (právě v té době došlo např. ke známé
trojské válce – údajně v letech 1250 – 1200 př.n.l.)
Řecké městské státy
· Městský stát (polis) byl základním státním útvarem starověkého Řecka
· K zformování městských států došlo v archaickém období (800-500 pr.n.l)
· Tato státní forma byla dána především geografickými podmínkami – jež ztěžovaly možnost vytvoření jednotného státu.
Sparta a Athény
· Nejvýznamnější městské státy v Řecku
· Sparťané byli potomky dórských přistěhovalců, kteří obsadili jihovýchodní část Peloponéského poloostrova a ovládli místní
obyvatelstvo
· Athény ovládly větší část pevninského Řecka (Attiku). Na rozdíl od Sparty se zde postupně prosadila demokratičtější forma
vlády
Sparta
· Byla vůdčím státem Peloponéského spolku
· Vládnoucí vrstvou byli potomci původních dobyvatelů
· Typický byl její militaristický ráz. Muži tam žili ve vojenských táborech kde se cvičili, i děti sparťanú byly majetkem státu
který rozhodoval jestli se mohou stát vojáky.
Počátky klasického období a střetů s Peršany
· Klasické období starověkého Řecka se datuje od 5.stol. – 336 př. n. l – bývá považováno za vrcholnou etapu starověkých
dějin Evropy
· Počátkům klasického období dominují války s Peršany, jež začaly povstáním řeckých měst v Malé Asii proti perské nadvládě
Význam řecko-perských válek
· Útoky Peršanů v letech 492 – 479 př. n.l. odrazily svorně Sparta i Athény perské nájezdy
· Právě tváří v tvář perské hrozbě si jednotlivé řecké státy uvědomily společnou identitu
Bitvy řecko perských válek – Marathon, Thermopyly – prohra Sparťanů
Athény v klasickém období
· Nejvíce těžily z vítězství nad Peršany
· Do jejich čela se poté dostal Perikles, za jehož vlády Athény dosáhly největšího rozkvětu. Je považován za otce Řecké
demokracie
Kultura klasických Athén
· Řecká architektura, divadlo a sochařství se stalo na dlouhé období vzorem evropské kultury
· K nejslavnějším tvůrcům patřili dramatici Sofoklés, Aischylos, sochař Praxitelés aj.
Řecká abeceda
· Řekové ji přejali v 8. stol.př.n.l od Féničanů a doplnili ji o znaky pro samohlásky.
· Řecká alfabeta se stala základem dodnes používané latinské abecedy.
Řecká věda
· V Athénách i jiných městech působili významní učenci, jejichž díla ovlivnila evropskou vědu – filozofové Sokrates, Platón,
Aristoteles, historik Herodotos a další
Peloponéská válka
· Spory o hegemonní postavení v Řecku vyústily v r. 431 př.n.l. v otevřenou válku mezi Spartou a Athénami
· Konflikt skončil o více než 25 let později vítězstvím Sparta, jež se stala nejsilnějším státem Řecka – ovšem také jen dočasně
Vzestup Makenodine
· Moc řeckých městských států postupně upadala a na jejich úkor se začala prosazovat Makedonie
· Pod vedením Filipa II se jí podařilo získat vládu nad Řeckem a ukončit éru klasických městských států
· V budování říše Filip pokračoval tažením proti persii, v němž po jeho smrti pokračoval jeho syn Alexandr
Říše Alexandra Velikého – 336 – 323
· Alexandr postupně porazil Peršany a dobyl jejich říši a pronikl až do indie
· Po Alexandrově náhlé smrti se jeho říše rozpadla
· Díky jeho tažením pronikla řecká kultura daleko na východ
Etruskové
· Novým civilizačním centrem v Evropě se měl v dalším období stát Apeninský poloostrov
· Jejich prvními významnými obyvateli byli Etruskové, kteří už v době řecké hegemonie ovládli rozsáhlá území – i v severní
Africe – Kartágo.
Počátky Říma
Římané odmítali etruský vliv na vznik svého města a vytvořili vlastní mýty o jeho počátku – např. o Romulovi a Removi, nebo o
trojském hrdinovi který unikl po zkáze Tróji a založil Řím…
Římská republika
· Římané postupně ve 3. – 4. století př.n.l. ovládli celou Itálii
· Římské obyvatelstvo se už dříve rozdělilo na patricije – plnoprávní občané a plebejce – omezená práva
· Ve stejné době vznikly první instituce – především senát
· V 5.stol.přnl si plebejci vymohli ustavení funkce tribuna lidu jako svého nedotknutelného zástupce
Punské války
· Nejvážnějším soupeřem Říma ve Středomoří byli Kartaginci (Púnové)
· Ve 3 stol. př. nl. svedli několik válek
· Přes dočasné úspěchy Púnů v době Hanibalova tažení Římané zvítězili přesunutím války na území Kartága a Kartágo bylo
zničeno.
Další rozmach Říma a krize republiky
· V dalším období Římané ovládli také Řecko, Egypt a stali se nejmocnější silou ve Středomoří
· Sama republika zažívala a v 1. stol. př.nl. začali o moc nad Římem usilovat nejmocnější vojevůdci – nejúspěšnější z nich
byly Pompeius a Caesar
Caesarův nástup
· Získal slávu zvláště za svá vítězství nad Galy
· Rivalita s Pompeiem vyústila v občanskou válku, jež skončila Caesarovým vítězstvím
· V r 45 př. nl. získal doživotně titul diktátora (principát). Rok po té byl Caesar v senátu zavražděn svými odpůrci
Od principátu k císařství
· Moci se chopil jeho synovec Octavianus, jenž později posílil svou moc na úkor senátu a stal se prvním římským císařem – 27
přnl.
Pax Romana – rozmach římského impéria
· V době Octavianovy vlády zaznamenal Řím značný hospodářský rozmach. Nastala éra ,,římského míru“ (pax romana)
· Řím v době císařství byl stabilizovanou říší – vnitřně velmi různorodou
· Od 3 stol se římskými občany mohli stát všichni svobodní občané Říma
Římští císařové – Caligula – nechal zvolit svého koně senátorem, Nero – spáchal sebevraždu, Claudius, Marcus Aurelius – bývá
přezdíván jako filozof na trůně, vládl rozvážněji, byl první který si k sobě vzal spoluvládce, vládl se svým bratrem
Římská kultura
· Leží ve stínu řecké kultury, jejíž odkaz rozvíjela
· Kromě architektury dala Evropě latinu, která se stala na dlouhou dobu univerzálním jazykem evropské společnosti, latinskou
abecedu a dodnes částečně užívané římské číslice
Pronikání ,,barbarů“ a úpadek říše
· Od 3. stol Řím zachvátili občanské války a anarchie
· Navíc musel ve větší míře odolávat hrozbě ze strany ,,barbarů“ – Peršanů a germánských kmenů
· V dalším období sílící útoky Germánů uspíšili rozdělení říše
Rozdíly mezi řeckou a římskou civilizací
V Řecku neexistoval jednotný státní celek – pouze městské státy
Jejich moc zůstala omezena na Peloponéský poloostrov
Řecká kultura měla zakládající význam
Římané vytvořili centralizovanou říši ovládající většinu Evropy
Typickým rysem Říma byla expanzivní politika
Římané jen rozvíjeli odkaz řecké kultury